penzijní připojištění se státním příspěvkem

Princip penzijního připojištění

Podstatou penzijního připojištění je zajistit za dobu, kdy člověk nebude už moci pracovat a jeho životní standard se odchodem do důchodu výrazně zhorší. Poměr mezi průměrnou mzdou a průměrným důchodem neustále klesá a v současné době dosahuje důchod cca 40% hrubé mzdy.

Velkým omylem mnoha mladých lidí je, že na spoření na důchod (a tím i penzijní připojištění) mají dost času. Myslí si, že stačí, když si na důchod budou spořit ve 40 či 50 letech. Ale to je nesmysl. Naopak! Čím dříve začnou, tím lépe! Zodpovědný člověk má začít spořit na důchod jakmile si začne vydělávat!

Pokud začne 20letý člověk spořit 500 Kč měsíčně, tak v 60 letech (po 40 letech spoření) bude mít při zhodnocení
3 % uspořeno 597 686 Kč (včetně státních příspěvků a před zdaněním), pokud začne ve 30 letech (po 30 letech spoření), má za stejných podmínek v 60 letech uspořeno 377 118 Kč, pokud začne ve 40 letech (po 20 letech spoření), má za stejných podmínek v 60 letech uspořeno 212 994 Kč, pokud začne v 50 letech (po 10 letech spoření), má za stejných podmínek v 60 letech uspořeno pouhých 90 871 Kč. Jen pro zajímavost, kdyby tento 50letý člověk spořil 1 500 Kč měsíčně, měl by naspořeno 230 673 Kč. Čil iskoro stejně jako 40letý, ale s 3x větší měsíční úložkou!

S tím jak stoupá počet seniorů, kteří odcházejí do starobního důchodu a snižuje se porodnost a tím
i počet osob přispívajících na státní sociální pojištění, stoupají výdaje státu na sociální oblast. Systém sociálního pojištění si v ČR dříve nebo později vyžádá úpravy a dobrovolné penzijní připojištění může být jedním s pilířů budoucí důchodové reformy nebo alespoň vhodný doplněk ke státnímu starobnímu důchodu. Není to státní důchod, ale soukromé penzijní připojištění nebo jiné individuální formy spoření, které seniorům na západ od ČR zajišťují vysoký životní standard. Český a německý důchodce se od sebe rozezná už na první pohled.

Poměr výše starobního důchodu a hrubé mzdy v Kč (stav k roku 2003)

Měsíční hrubá mzda (Kč)
9 000
12 000
18 000
24 000
45 000
Starobní důchod (Kč)
5.475
6.009
6.178
6.716
7.959
Poměr důchodu k hrubé mzdě (%)
61,5
50,6
35,7
28,3
17,9

Z tabulky je patrné, že pouze na stát se v důchodovém věku spoléhat nelze.
Aby odchod do důchodu nepřinesl člověku vážné existenční problémy, je jednou z možností penzijní připojištění se státním příspěvkem, které je výrazně podporováno státem (státní příspěvek
a daňové úlevy, čímž se stát snaží spoření zatraktivnit).

Penzijní připojištění je založeno na příspěvkovém principu. Účastník si ve smlouvě o penzijním připojištění se státním příspěvkem určí výši příspěvků, které bude platit. Smlouva se uzavírá na dobu neurčitou. Penzijní fondy vedou svým klientům individuální účty, které jsou odděleny od hospodaření fondu.

Minimální doba placení příspěvků je 5 let a zároveň dovršení věku 60 let.

Penzijní připojištění je výhodné jak pro mladší, tak i starší účastníky, protože díky státnímu příspěvku a podílu na výnosech hospodaření penzijního fondu představuje jednu z nejvýhodnějších forem zhodnocení finančních prostředků. Účastníci penzijního připojištění
a jejich zaměstnavatelé, kteří jim přispívají na penzijní připojištění, mohou využívat od 1. 1. 2000 daňových úlev.

Účastníkem penzijního připojištění může jakákoliv fyzická osoba starší 18 let, která má trvalý pobyt v České republice. Nejvyšší vstupní věk není omezen.

K měsíčnímu vkladu účastníka se každý měsíc připisuje státní příspěvek a penzijní fond k těmto prostředkům každoročně připisuje podíly na výnosech z hospodaření fondu. Tyto výnosy se dlouhodobě pohybují nad úroky, které nabízejí banky na termínovaných vkladech a jsou větší než míra inflace (za rok 2007 se připisované výnosy pohybovaly od 2,37 % do 4,8 %, za rok 2002 nejsou ještě výnosy známy). Působením času se tyto výnosy kapitalizují a složeným úrokováním tvoří při dlouhodobém spoření největší část zůstatku na účtu.

Právě státní příspěvek (až 150 Kč měsíčně), podíly (výnosy) na hospodaření fondu
a daňové úlevy dělají penzijní připojištění zajímavou a velmi oblíbenou investici.

Penzijní fondy mají zákonem o penzijním připojištění striktně určeno, kam mohou prostředky účastníků investovat, nemohou s nimi tedy spekulovat, jejich portfolio je tedy pevně dáno.

Státní příspěvek

Stát podporuje každého účastníka, který si pravidelně platí příspěvky na penzijní připojištění, státním příspěvkem až 150 Kč každý měsíc.

Výše státního příspěvku

Měsíční příspěvek účastníka (v Kč) Měsíční státní příspěvek (v Kč)
100 až 199
50 + 40 % z částky přesahující 100 Kč
200 až 299
90 + 30 % z částky přesahující 200 Kč
300 až 399
120 + 20 % z částky přesahující 300 Kč
400 až 499
140 + 10 % z částky přesahující 400 Kč
500 a více
150

Při platbě 500 Kč měsíčně a více už státní příspěvek neroste a zůstává na 150 Kč.
Státní příspěvek se poskytuje pouze na vklady účastníka, na vklady zaměstnavatele nebo 3.osob ho nelze poskytnout.

Minimální měsíční platba na penzijní připojištění je 100 Kč. Maximální výše není omezena.

Účastník penzijního připojištění může mít uzavřenu pouze jednu smlouvu o penzijním připojištění
se státním příspěvkem a tedy čerpat pouze jeden státní příspěvek. Rozhodné datum pro nárok na příspěvek od státu je vždy poslední kalendářní den v měsíci, ovšem tento den už musejí být prostředky na účtu připsány, aby se mohl nárokovat státní příspěvek.

Daňové úlevy

  • Pokud účastník platí více než 500 Kč měsíčně, může si částku zaplacenou na penzijní připojištění odečíst v dalším zdaňovacím období od svého daňového základu a tak ušetřit na daních (platí pro zaměstnance i podnikatele). Při platbě 1 500 Kč měsíčně si lze tedy od daní odečíst 12 000 Kč ročně. Spořit nad tuto částku není příliš výhodné, protože se už nezvyšuje daňová úleva ani státní příspěvek
  • Pokud přispívá na penzijní připojištění zaměstnavatel svému zaměstnanci

Dle novely zákona o dani z příjmů realizované zákonem č. 261/2007 Sb. dochází v daňovém období počínajícím dnem 1.1.2008 k  zásadním změnám.

Zavádí se společný strop osvobození od daní z příjmů u plateb zaměstnavatelů na penzijní připojištění  a životní pojištění v celkové výši 24 000,-Kč

Platby do tohoto limitu :
-jsou osvobozeny od daní z příjmů zaměstnance – účastníka penzijního připojištění
-jsou osvobozeny od odvodů na sociální a zdravotní pojištění
-zaměstnavatelé je mohou zahrnout do nákladů, pokud jsou příspěvky upraveny v kolektivní smlouvě nebo ve vnitřním předpise

Platby nad tento limit mají charakter mzdy:
-nejsou osvobozeny od daní z příjmů zaměstnance – účastníka penzijního připojištění
-nejsou osvobozeny od odvodů na sociální a zdravotní pojištění – s výjimkou navržených limitů
-mohou zaměstnavatele zahrnout do nákladů v libovolné výši, pokud jsou příspěvky upraveny v kolektivní smlouvě nebo ve vnitřním předpise  - s výjimkou odvodů na sociální a zdravotní pojištění již není zaměstnavatel nijak daňově zatížen

Poskytnuté úlevy na dani i sociálním a zdravotním pojištění jsou nevratné bez ohledu na způsob výplaty prostředků (penze, jednorázové vyrovnání, odbytné, dědictví).

Další výhodou je, že zdanění podílů na výnosech je odloženo až na dobu výplaty dávky. Daní se výnosy z příspěvků a příspěvky zaměstnavatelů. Počínaje daňovým obdobím 2008 se zavádí jednotná sazba daně ve výši 15% následovně:
- u odbytného činí daň u výnosů z příspěvků a daň z příspěvků zaměstnavatele 15% (u odbytného neobdrží účastník státní příspěvek a výnos ze státního příspěvku)
- u jednorázového vyrovnání činí daň u výnosů z příspěvků a daň z příspěvků zaměstnavatele 15 %
- u penzí činí daň u výnosu z příspěvků 15% a u příspěvku zaměstnavatele je daň nulová

Od roku 2009 zákon předpokládá ve svém ustanovení k účinnosti  snížení  sazby daně z 15 % na 12,5 %. Státní příspěvek a příspěvek účastníka nepodléhá zdanění.   

Druhy penzí

Účastník si ve smlouvě sjednává druhy penzí. Jsou 4: starobní, výsluhová, invalidní a pozůstalostní. Dále v určitých případech vyplácejí i jiné dávky.

O výplatu penze nebo příslušné dávky musí účastník zažádat (případně oprávněná osoba).
Starobní penze - je povinná a musí být sjednána vždy (stanoveno zákonem), je poskytována po 5 letech placení příspěvků a zároveň dosažení věku 60 let nebo vzniku nároku na starobní důchod ze státního sociální zabezpečení. Nárok na tuto penzi nevznikne v případě, že se účastníkovi již vyplácí invalidní penze nebo jednorázové vyrovnání místo invalidní penze. Penze je vyplácena účastníkovi doživotně nebo si může zvolit tzv. jednorázové vyrovnání.

  • Výsluhová penze - je nepovinná, ale doporučuje se hlavně pro mladší účastníky. Platí se na ní zvláště příspěvky, max. však 50 % celkové platby. Její výplata není určena věkem, ale nárok na ní vzniká po 15 letech placení příspěvků. Nárok na tuto penzi nevznikne v případě, že se účastníkovi již vyplácí starobní nebo invalidní penze nebo jednorázové vyrovnání místo těchto penzí. I výsluhovou penzi lze vyplácet doživotně nebo si zvolit tzv. jednorázové vyrovnání. Prakticky to tedy znamená, že si až polovinu svých naspořených prostředků může klient vybrat již po 15 letech placení příspěvků.
  • Invalidní penze - je nepovinná, ale doporučujeme její sjednání všem klientům. Příspěvky se na ní neplatí, je zdarma. Nárok na výplatu této penze je po přiznání plného invalidního důchodu Správou sociálního zabezpečení a po 3 letech placení příspěvků. Penze je vyplácena účastníkovi doživotně nebo si může zvolit tzv. jednorázové vyrovnání.
  • Pozůstalostní penze - je také nepovinná, ale doporučujeme její sjednání všem účastníkům. Penze je poskytována oprávněným osobám při úmrtí účastníka, po 3 letech placení příspěvků a pokud se ještě nezačala vyplácet žádná penze (účastník si "ještě spoří"). Kdyby nebyla pozůstalostní penze sjednána, potom by se při úmrtí účastníka vyplatilo oprávněným osobám pouze tzv. odbytné. Penze je vyplácena oprávněným osobám doživotně nebo po dobu, kterou si zvolí, také zde lze zvolit tzv. jednorázové vyrovnání.

Další typy dávek

  • Jednorázové vyrovnání - jedná se o vyplacení zůstatku na účtu účastníka (jedná se
    o naspořené prostředky, státní příspěvky a podíly na výnosech fondu z vkladů i státního příspěvku). Je poskytováno účastníkovi po vzniku nároku na penzi, tedy místo starobní, výsluhové nebo invalidní penze. Je také poskytováno při ukončení trvalého pobytu účastníka na území ČR. Pro vznik nároku na jednorázové vyrovnání jsou stejné, jako pro výplatu jednotlivých penzí. Podmínkou je, že penzijní fond ještě nezačal s výplatou žádné penze.
  • Odbytné - jedná se také o vyplacení zůstatku na účtu účastníka, ovšem státní příspěvky ani výnosy fondu ze státních příspěvků se nevyplácejí. Zjednodušeně řečeno jde tedy o vložené prostředky + jejich zhodnocení. Odbytné je poskytováno účastníkovi po 1 roce placení příspěvků a pokud mu nezačala být vyplácena jakákoliv penze. Odbytné je také poskytováno oprávněným osobám, pokud účastník zemřel a oni ještě nemají nárok na pozůstalostní penzi nebo nebyla pozůstalostní penze sjednána.